Převyšuje kvítí trávu,
zde si hlavo pěkně zhov!
pestré vesny outlé děti
budou tobě vyprávěti
na tisíce vonných slov.
K ústům, k čelu se ti skloní,
a co budou šeptať, slyš!
zplanou zkázky dávných chvílí
tím, co časy potopily,
a tak srdce potěšíš.
Spatříš z očí pestrých květů
vstříc ti drahé duše vříť,
s nimi pak o dávné chvíli
tak, jak dřív jste hovořili,
opět budeš hovořiť!