V poli žito zraje,
v zlato žloutne klas –
zase jedno jaro
ztraceno je, zas.
Zase hrstka slunce,
hrstka květných dob –
každým okamžikem
hlubší lidský hrob. –
Ach, to jaro každé
jaký lestný dar –
a přec v žití, Bože,
kolik je těch jar?
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.