Ach, ta moje přání
jako bouře v běhu,
jako dálné moře
bez hráze a břehu;
a to srdce moje
jako vlaštovice,
nemůž’ v dětské ráje
přes to moře více.
Vzpíná křídla, vzlétá,
běda! – schází síla;
bouře zastihla je,
peruť přelomila;
z veliké bolesti,
nemůže se vznésti,
z velikého hoře
v divé padá moře.