Do skříně máti kladla,
co z prádelka nám zbylo,
a na košilky bílé
slz tisíce se lilo.
Ach, kdyby ucucháno
v té zprva bylo skrejši,
juž jasnějším by bylo
nad slunce nejskvělejší.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.