S lehkou písní v těžké hlavě
stoupám s vrchů chatám vstříc,
v tom mi v ústret letí právě
hnízdo mladých pěnkavic.
Pěnkavice, děti zdobné,
pěkně se váš hlouček vznes’;
kéž ty moje písně drobné
mohou s vámi ještě dnes!
Kéž jim volno vylétnouti
v širý kraj a v širou zem,
těšit oněch, již se rmoutí,
ladných zvuků pocelem!