Skip to content
1835–1923

POSTNÍ ROZJÍMÁNÍ.

Adolf Heyduk

Na veliký pátek v temný šla jsi chrám, v chrámu chlad a smutno, co tam dělat mám? Venku mnohem krásněj; slunečko tam svítí, kočičky má jíva, země pestré kvítí.

Na veliký pátek velký v chrámu den, a já v mladém jaru ved’ bych tě radš ven, kde skřivánek polní v slunci zpívá s hora mnohem veseleji kruchty nad kantora!

Na veliký pátek mumlá v chrámě lid, v omlazeném lese mír je však a klid, tam pozorné ouško, i když větřík šumí, co si láska šeptá, všemu porozumí.

Na veliký pátek velký církve půst, a já rád bych syt byl vínem rudých úst, ej, což bych se opil, nedbal věru ani, sto nechť otčenášů měl bych za pokání.

Veliký je pátek, ale což je víc! za krok ke mně jeden, sto ti vyjdu vstříc, nebudem se klamat, nebudem se šálit, milovat je také Pána Boha chválit.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
POSTNÍ ROZJÍMÁNÍ. · Adolf Heyduk · Poetry Cove