Vše se mi to k srdci tiskne
v květu, smíchu, zvuku,
kdo mi as v tom milém kraji
první podá ruku?
Kdo v mé oči zahledí se,
chmury slíbá s čela,
kdo se zeptá duše mojí,
proč se odmlčela?
Kéž bys ty mi v ústret vyšla,
kéž bys ty to byla,
zhaslá hvězdo mého žití,
moje matko milá!