Ó písně, chaso moje smavá,
jak střídáte se zas a zas,
teď ve vás stesk a lítost žhavá,
dřív smích a žert a zvučný jas!
Dřív nezkušenost rusohlavá,
teď šedohlavý, dumný žal,
co je vám, chaso moje smavá,
co jsem vám, probůh, udělal?
Už všecko z vás mi s bohem dává
– kde pěnící se ruch a kvas? –
jak ohlas, chaso moje smavá,
když k hněvu zkouší slabý hlas.
Dřív tryskaly jste jako láva,
vše zaměnil už času chvat,
už nebudete, chaso smavá,
mou snivou duši těšívat!