Aj slunko, slunéčko!
pročže ty se kreješ?
pročže ve dne v noci
Slovensko nehřeješ?
„Nepřej, si Slovensko,
kdybych svitlo zcela,
růžová by tvářka
náhle uhořela.
A zpěvánků kvítí,
co tvé ňádro nosí,
nemělo by vláhy,
nemělo by rosy.“
Ach, měsíčku milý,
v noci jen se kmitneš,
pročže také za dne
na Slovač nesvitneš?
„Kdybych já, Slovensko,
pobloudiť měl v kroku,
nevyschla by rosa
v zázračném tvém oku.
Vždyť bysi nemohlo
ani slaviť hody
veselým zpíváním
při křtinách Svobody.
Lehčí zvuk zpěvánků
při slunečné moci,
a lehčí slzičky
na lůžku za noci.“