Po zaváté přes noc nivě
zvonek nářky hází,
jako dítě, úpěnlivě
do světa když vchází.
To bude as jaro chudé,
zlou ten zvonek věstí;
kdo tím luhem chodit bude,
dej mu Pánbůh štěstí?
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.