Nuž dále na ty modré hory,
tam šumí krásy plná číš,
a posloucháš-li ptačí sbory,
i zpívati se naučíš.
Zde peněz mnoho třeba není,
les velmi hostinný je pán,
a Šumava, ta milá knění,
dá za klobouk ti encián.
Chýš v cestě dá ti skývu chleba,
a vody číšku pramen luk,
tak najdeš, čeho k žití třeba,
a zkypříš jako s jara buk.
Co duch tvůj takto cestou sklidí,
to do srdce neb torby skrej,
leč u hodných-li staneš lidí,
svou píseň darem zazpívej.
Tak dělám já – ač peněz málo,
přec nastřádal jsem toho dosť,
co studentský jen kousek stálo,
já koupil za to zkušenosť!