Milé děti, ještě posud věřím,
že nás pán bůh z všeho vysvobodí,
já to snad už žitím nevyměřím,
než se onen mesiáš nám zrodí,
ale pravím, po celém že světě
lidé najdou lásku v zlatém květě,
která srovná k samovládci sluhu,
od paláce jdoucí na pláň k pluhu.
Neboť rychlej, než-li blesk a bouře,
smýšlení se v lidstvu často mění,
kde stál chrám, tam rozvalin jsou kouře,
a kde noc, tam na rychlo se dení,
krev tu rázem čile vřelá proudí,
mečem pravdy skutek hanby soudí,
aby srdce jednou vykonalo
to, co ujařměno v srdci spalo. –