Jdu srdcem ztemnělého lesa.
Jak tesklivo je v něm!
List za listem mně k nohám klesá,
a zpěvný pták je něm.
Zřím k zemi; sever houštím svistí –
Bůh milostiv nám buď!
Les nemá zpěvu, nemá listí,
a klidu moje hruď.
Vše lesu na jaře se vrátí:
zář slunce, list i pták,
strom bude kvést a luh se smáti
Jak se mnou bude však!