Neřek’, že mě rád má
a že se mně koří,
ale když mě potká,
tváře mu jen hoří.
Tváře mu jen hoří,
oči mu jen svítí,
neřek’, že mě rád má,
ale chce mě míti.
Neřek’, že mě rád má
a že po mně touží,
a přec kolem našich
jako stín se plouží.
Přes plot do zahrádky
jenom hlavu nahne,
čím víc zrak mu vlhne,
tím víc srdce prahne.