Schnu a vadnu! Víš-li, co mi chybí?
Ty, vždyť nemám v sobě krve rybí,
po rozkoši srdce moje buší,
líbat chci, ne tělo jen, i duši!
Požár ve mně hoří, požár krve,
plane, klesá, plane víc než prve,
udus jej, spěš, vodopádem vlasů,
sice shořím v oka tvého jasu!
Mám tě rád, ej, obejmi mě, drahá,
k srdci viň mě ruka tvoje nahá,
nech tvá postať v loktech se mi vije,
jako Eva, ráje první zmije.