O, věřte, páni, dozajista,
že cigán oplátku vám chystá;
až honbu budete si dělit,
on pojechá si také střelit.
Při senoseči, milí páni,
též kosu vezme na sekání;
ryb chytat půjdete-li k řece,
on, třeba nezván, přijde přece.
A budete-li vázat snopy,
i jeho ruka se jich chopí,
a na společném potom mlatě
sám naměří vám vrchovatě.
To bude život, páni zlatí,
že rozoumek vám zkudrnatí;
však až vše spere se a zhatí,
pak, myslím, budem zase brati! –