Má krev a rozum v nové vlní vření,
já věčnou lásku chci, leč také není,
je to snad požitek, jež sobě hloupý
na celý dlouhý život v chrámě koupí?
Já nechci lhářem býti při oltáři,
já miluji jen v zlaté duše záři,
ne z povinnosti ohyzdného zvyku,
mně láska perlou v proudu okamžiků.
Chci duši vzlet, zář v srdci, plamen v krvi,
noc ve vlasech a hedbáv na obrví,
pak neptám se, co také štěstí stojí,
a dávám za ně rázem duši svoji.