Letí jarní vánek
v lůno českých hor,
já za jarním vánkem
ve svůj svatobor:
což tu bude písní
z ptačích hrdélek,
což tu bude léku
ze šumících řek.
Což tu bude hodu,
hostí ode všad,
což tu bude vůně,
což tu bude vnad;
snad že se mi zčeří
zase písní proud,
jenom ty, mé srdce,
pomni tento soud:
Ve všem, tajně skryta,
písní skvostná říš,
na pravé-li místo
nadšen udeříš;
v kráse nevybírej,
každý šťasten byl,
jediný-li pohár
volnou duší pil.