Nehodného dostala jsem muže;
prohýřil mé srdce jak své zrní;
čekala jsem v lásce plné růže,
dostala jsem hrotnaté jen trní!
Nešťastnou jsem u něho se stala;
hýřil, nedbal; práci na mne skládal,
čím víc slunce z očí jsem mu dala,
tím víc vláhy později z nich žádal.
Zle s mé matky zetěm, s bratrů svatem!
Bez slz hlavy k spánku nepoložím;
já své duše ovila ho zlatem,
on jen trním ovil mě a hložím.