Tichounká jsi, útloučká a malá,
ale velmi jsi mě oklamala,
na smrt jsi mé duši ublížila,
zaplať ti to pánbůh, moje milá.
Až uslyšíš smrt mou z lesa strany,
neber kněze, nedej zvonit hrany,
bez zvonů v hrob tělo ulož tlící,
pukly by vám zvony na zvonici.
Pukly by vám; srdce mého žaly
provazy by se vám přetrhaly,
zvonice by na vás náhle spadla,
vždyť má duše lsti tvé jedem zvadla.