Skip to content
1835–1923

NEDBÁM.

Adolf Heyduk

Jsi mým přáním, jsi mé duše echem, růží jsi, jež těší mne svým dechem, jsi květ jabloně mi, třešní snítka, jsi mi vonných květů plná kytka.

Vím, jak pro mne kveteš, voníš skrytě, na srdce když vroucně přivinu tě, tu z tvých očí žhavé jiskry srší a tvé květy všecky na mne prší.

Nedbám, ať ta krásy kouzla dvojí v ohnivý se příval rázem spojí, bez rozvahy letmo duši vženu v dešť těch krás a lásky do plamenu.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.