Kveť, růžičko, každým jarem novým,
kveť a kryj se za trnitým křovím,
aby nerval srdce ti a hlavy
v zástění tom mrazný sever dravý!
Sestro, duše tvá též k růžím patří,
zkvítni mile v úkrytu svých bratří,
aby neporval tvé něžné krásy
ženich, jenž se o tvou ruku hlásí,
ženich hrubý citem, tvrdší věru,
nežli mrazný vichr od severu.