Posud na světě jsou, Bohu díky,
rudé žhavé víno, žhavé rtíky,
pokud to dvé na světě mě blaží,
jsem a budu vždycky při kuráži!
Rudé víno radost ve mně vzbudí,
rty dám na rty, hruď přivinu k hrudi,
až se obé v živý plamen zžehne,
což pak na tom, chýš-li v popel lehne.
Než se zima vrátí, tepla minou,
z proutí, z chvoje vystavím chýš jinou;
stále budem jako dřív, nic méně,
nechať shoří všecko každodenně.