Na malých rtech – můj Bože! co vše leží
na malých rtech?
Ať bouřlivo, ať sněží se a sněží
kol z mraků všech,
přec vždy je květ a slunce bez ustání
a žert a smích a zpěv a cukrování
na malých rtech.
Na malých rtech svůj lék jsem měl i sílu,
na malých rtech;
co nedala mi růže plná pylu
ni viol dech,
to dal mi rázem v něžné jemném tknutí
ten diblík čarovný, jenž divy kutí
na malých rtech.
Na malých rtech mé rozkvétalo štěstí,
na malých rtech,
Bůh jimi nadšení mi k zpěvné zvěsti
do srdce vdech’;
a posud celé srdce mé jak kdysi,
a všechen život můj i bytost visí
na malých rtech,
na dcerušky mé rtech! –