Skip to content
1835–1923

Musí.

Adolf Heyduk

Slunéčko skrývá se za sivé mraky, zapadá, zapadá – mládí mé taky;

hlava juž prokvétá. ňádro se dusí – srdce mé ze světa nechce, a musí. –

Musí! zda pomůže polibek jara, štěp-li s půl umrzne, s půl bleskem zhárá,

v jíní kdy změní se vlas někdy rusý a kštice opadať nechce, a musí?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.