Z květnice mládí v slunečný den
vylétá motýlí duše sen
v tajemné lítosti spěchu,
vylétá, vznáší se v zamlklou dál
jak v nocích májových květinný král
z pohádky růžina vzdechu.
Pestrá má křídla, zlato i nach
chví se mu jemných na blanách,
pel jejich září a svítí,
ale když vrátí se z dalekých cest,
vidím, jak lesklý pel setřen mu jest
lupičskou života sítí.