To přenesmírné, čáruplné moře,
jak v širé mlze daleko se ztrácí,
to pravý obraz jestiť mého hoře,
jež vždy a stále v srdce se mi vrací,
o moře, moře, čáruplné moře!
Ta skrovná loď, jež na tvých vlnách pluje,
ta zdá se mi mou dumnou písní býti,
jež širé dálky věrně pozdravuje,
kde tichým mírem hvězda moje svítí;
o srdce, srdce, čáruplné srdce!