Skroť, Pane, stesku mého cval,
jenž sivou perutí mne jal
a nad žalu mě moře nes’
a pustil mne, bych do vln kles’!
Skroť, Pane, myšlenek mých vír,
dej rozbolené duši mír,
dej rozháraným ňadrům klid,
než rozkážeš mi odejít!
Skroť, Pane, srdce mého strach,
vem s jeho křídel zemský prach,
a jasem slunečným je zdob,
až za mnou sesype se hrob!