Ověnčím si hlavu kvítím,
osladím si zpěvem ústa;
v mladém srdci jaro cítím,
samý vonný květ tam vzrůstá;
palouček to nepožatý,
samý zvonek, každý jiný;
půjdu hledat proutek zlatý,
proutek lásky do březiny.
Nenajdu-li proutku břízy,
proutku olše nechci přeci;
nepřijde-li jonák ryzí,
nedbám vdovce shrblých plecí;
ohladí-li jonák tělo,
jak když motýl kvítím lítá,
z vdovčí ruky strach by mělo:
od slz ženy dlaň je zrytá.