Juž setmívá se, přijde noc,
dřív vábný svítal den,
ta slunce zlatá čaromoc
mně chvilku svitla jen,
jen krátkou chvilku; hasne zas –
kol stmívá se – je spánku čas!
Nuž, duše, v moře míru vplyň,
chci býti žalů prost,
juž lehni, hlavo, odpočiň,
však snívala jsi dost;
co život, víš, tož žití nech –
a bude po všech bolestech!