Mé rozechvěné srdce vzlyká,
to věru cigánovo není,
ej, pomohly by nůž a dýka
snad srdci tomu k ukojení.
Snad pomohlo by srdci tomu,
bych vyjechal si na koníku,
a v lesa tmavém pološeru
kdes kšticí uvíz’na kloníku.
Leč nejlíp pomohlo by asi
od sterých trampot mi a želů,
kdy uškrtit bych mohl denně
jen sto svých věčných týratelů.