Králíka si tatíček můj choval;
králík ztyl a po světnici cupal,
pak, když s otcem záhy nestoloval,
netrpěliv vztyčil se a dupal.
Zlostný králík; zloby jal ho nával,
tlapkou ondy tatíčka mi ranil,
byl bych nehodu tu oplakával,
ale nemohl jsem; smích mi bránil!