Stojí maják na úbočí,
k moři hledí rudé oči.
Lodi, jež tím světlem chodí,
bradel zuby neuškodí.
Ani vztek a lání hromu,
ani běsnosť Lodilomu.
Čárně v mrak i mlhu vniká
maják mládce námořníka,
který, kde ta jedle snivá,
s druhem kmetem odpočívá.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.