Málo her zde, málo hudby, zpěvu,
málo zábav, signorino, věru;
třikráte jen do špinavé boudy,
do divadla – šel jsem na operu.
V Malibraně viděl jsem vás v lóži,27)
neustále na vás jsem se díval;
hejčkal jsem ubohé svoje srdce,
které zpěvák nelidsky rozrýval.
V Malibraně viděl jsem vás v lóži,
seděla jste zamyšleně sama,
jen když na jevišti umírali,
tleskala jste pěkně ručičkama.
Kolikkráte vrátit jsem se mínil,
zpěv i hra mně divně k srdci sáhly,
ale oči, vaše žhoucí oči
magnetem mne vždycky nazpět táhly.