Skip to content
1835–1923

LXVII. Pikola hvízdá,

Adolf Heyduk

Pikola hvízdá, basa bzučí, v mé krvi sloučeno obé zvučí.

Píchá to v čivy jak vos a čmeláků roj divý, podivná směs! Rychle ven’, v starý můj les!

Ticho! Drozd v dálce ozval se kdes a zahnal tou hrstkou líbezných zvuků v srdci dřív zjitřelou muku, kterou jsem v srdci nes.

Blažen jsem do mechu kles!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
LXVII. Pikola hvízdá, · Adolf Heyduk · Poetry Cove