Úsměvné slunce
zlatými zalévá proudy
kořeny mého vadnoucího srdce;
zpěvná svěžest vniká v mé vyprahlé oudy,
až k srdci dospívá
a leskne se duše na korunce.
Je máj a všecko kvete
a dere se mocí k světlu;
krunýř mých ňader puká,
a pod ním vyrůstá krvavý květ mé písně,
tvá bílá trhá jej ruka
a vplítá jej do temných vlasů,
kde volá: Vítejte radosti žití!