Skip to content
1835–1923

LIV. Hájem se prochází

Adolf Heyduk

Hájem se prochází slunce, má zlatou řízu; zelené velké oči

vesele se smějí; kolem stromů zlaté se mušky točí, na vršku stromu

zpívá pták. Na vysoké leše sedí motýl, je všecek unaven,

nehne křídly, jeho černé oči svítí, dlouhým sosákem

ssaje med z kalichu květu. Je zpit poledne sluncem,

znaven veselím, pohodou, volností.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
LIV. Hájem se prochází · Adolf Heyduk · Poetry Cove