Jdu lesem, smutno je mé duši, zas žhavý rozkvétá v ní sen, hruď chvěje se mi, srdce buší, a klesám v mech jak opojen;
roj myšlenek mi víří v hlavě, a starost kývá ze všech cest – tu s vršku jedle ostýchavě ty šveholíš svou jarní zvěst,
má linduško! Jak rád v tom útulku tvém sedím a slýchám zpěv tvůj, něžný tak, ač pokaždé, když na tě hledím,
duch zateskní a zvlhne zrak; vzdech ku vzdechu se těsně druží, a v ňadrech bují divný cit, jenž kytku z dávno zvadlých růží
jak dřív chce k srdci přitlačit, má linduško! Jak rád mám tvoje šveholení, ten líbezný tvých ňader pel,
jenž při červánků růžném tlení v háj s křídel vesny zaletěl; toť slunné krásy zkazka tklivá, toť zvučné rosy zlatý práh,
a srdci mému rázem bývá, jak z jara jívě na horách, má linduško! V zpěv tony tkáš jak dítě žvavé,
když poupě rtů mu puká v květ, a perly citu vrháš pravé v mých ňader dřímající svět; jas útěchy mi slétá k hlavě,
když ty mě k poslechnutí zveš a mile, půvabně a hravě skvost písní svých mně zjevuješ, má linduško !
Ba mním, že v záři tvého pění má mysl jaře zkvétá zas, duch bloudí dálným hvozdem snění, až neví, co je žal a čas:
i kráčím dále k lesa kraji, kde k nivě přitulil se luh a děti laškují a hrají, k nimž já se družím, starý druh,
má linduško! Ó pěj, ó pěj, má kouzelnice a těšitelko v mračných dnech, nechť písní tvou mi vlhne líce
a ňadra těžký mučí vzdech, vždyť v ráj se vracím při tvém zpěvu zkad vyhnán drahný bloudím čas, snad vstříc mi z něho pro úlevu
tvou písní někdo vyjde zas, má linduško ! Ó pěj, ó pěj, má pělko milá, pěj vše, co v útlém srdci máš,
nechť dávných ran, z nichž krev se lila, zas v prsou mých se dotýkáš; nechť z paprsků tvé zvučné duše se každý v žhavý mění meč
a v hruď mi vniká, život ruše – přec nedbám, jen mi písní vděč, má linduško! Ó pěj, ty vroucí lesa vzdechu
a hovorem mi duši těš, v sen věčný uspi mě v tom mechu kras perlami, jež notuješ; pak k nebi duch se vznese výše,
a s nebe sletí na ústret mně smavý anděl hvězdné říše – ty, po níž touží duch i ret, má Liduško,
má Liduško, má drahá Liduško! –
Cookies on Poetry Cove