Pampeliška,
má hlavu plnou zlatého květu,
sloní se v slunci;
zlatí broučkové ji obletují,
vánek ji hýčká.
Dívám se na ni,
srdce vesele mi buší. –
Doba letí za dobou,
zlatý květ pampelišky stává se šedým chmýřím;
vítr ji cuchá a chmýří roznáší;
stojí v luhu všeho prostá.
Dívám se na ni,
všecko to tam,
srdce ustává v tluku.