Nic netěší, co těšívalo,
teď těšíš jenom ty;
je skutkem, co se dřív mi zdálo,
že štěstí by se ukrývalo
v tak malé rty?
A přece! Vše, co srdce hněte,
tvůj, Lilo, plaší ret;
tvůj pohled tak milostně svítá,
že z úhoru mých ňader zkvítá
krvavý květ!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.