Rvete, ničte skutky, slovy
život, srdce básníkovi,
který v čarném ducha vzletu
sype růže vám i světu.
Množte, haňte v stálém hříchu
při číši i při kalichu
duše žal i slzy svaté:
písně, které hříčkou máte.
Snad v těch písní drobných květech
čarodějně po stu letech
krvavé se perly zjeví,
o nichž zášť a hněv váš neví.
Ach, kdož z lidí ví a tuší,
kterak slunnou svojí duší
básník slzu strasti hřeje,
až se rudou perlou skvěje?