Už rudne jetel, rudne mák,
v říš blankytnou se vznáší pták,
a z drobných v hrudi lesa hnízd
zní písklat první hvizd.
Den líbezný jde přes nivy,
s ním dětí jásot zvonivý,
květ louka má a pole klas
a člověk křídla zas.
Chce oblétnouti celý svět,
chce urvat žití zlatý květ,
chce vrch mít blaha, štěstí, zdob,
a zapomíná hrob. –