Sám procházel jsem lesa šeř,
když dozrávaly klasy,
tu na paloučku uprostřed
můj udivený spatřil hled
v nach zkvetlých růží plný keř
Jak ty sem přišly asi?
Však nestihl jsem nikterak
v té překvapení chvíli,
jak vyrostly a vykvetly.
Kdo záhadu tu vysvětlí?
Tu z keře toho zpíval pták
Slyš, jásá-li či kvílí?
„Proč udivil tě růží zjev
v tmách lesních ratolesti?
Vždyť dva za květných mládí dob,
když hruď je plna vnad a zdob
a láskou hoří slunná krev,
zde objali se v štěstí!“–