Skip to content
1835–1923

Když ti v krásné oko zřím.

Adolf Heyduk

Když ti v krásné oko zřím, tenkrát duše v svatém chvění nořívá se v tiché pění, a přec nelze vysloviti,

jakou radost srdce cítí, oko tvé mi boží zvěst, láska též že nebe jest! Všecko cítím, všecko vím,

když ti v krásné oko zřím. Když ti v krásné oko zřím, tenkrát nelze srdci mému propůjčit se slovu mdlému,

abych písní opěval, co jsem cítil, co jsem znal. Ty jsi hodna více, více nežli písní na tisíce,

všeho, než co znám a vím, když ti v krásné oko zřím.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.