Jest mi jak svatému Krištofu,
Lidka-li s plece mi shlíží,
svět její celý napřed juž
srdce i duši mi tíží.
Kéž bych ji přenesl přes řeku
bolestí, žalů a hněvů,
kéž bych jí štěstí besídku
zbudoval z drobných svých zpěvů!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Když své dítě nosím. (II.) · Adolf Heyduk · Poetry Cove