Svěžest vadne, žloutne kyprost luhů,
ruměn jitra v soumrak spěchá sivý,
hymnus ptactva, prve jásající,
na chorál se mění žalostivý.
Tichne všecko: tlukot srdce zvučný,
hlahol ňader čile výskající;
dumná žalost křídlem netopýřím
skrýš si ryje v hladkém ondy líci.
Ach, ta radost vyšumí tak záhy!
Ach, to štěstí vzdaluje se skokem!
A juž starost o berličkách, chorá,
šoulavým se přibližuje krokem.
Náhle život vzdorná bedra shýbá,
v lebku oko tlačí, hlavu kloní...
Ach, vy prchající chvíle mládí,
ani píseň už vás nedohoní!