V kraj z jihu bouř se snesla ručí,
řek lože zdobí perel směs,
v skal ňadrech radostně to zvučí,
luh směje se a zpívá les.
To jara veselé jsou hlasy,
sbor vítězů, jenž z mrtvých vstal,
vše jásá... Kdože vinen asi,
že já své jaro proplakal?
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.