Kde strádá srdce bolem,
tam letí Vesna kolem,
u nakloněné hlavy
se nikdy nezastaví.
By peruť její stkvělá
se dotkla tvého čela,
tam pod les na luh sedni
a kleslou hlavu zvedni.
Tam zhynou žel i touhy
a vše je zázrak pouhý:
sad tulící se k vísce
i rosa na podlísce,
jas v blankytovém nebi,
zář slunce na tvé lebi
a v duše květné tísni
sta poupat drobných písní.