Jsouť srdce velká to, jež bolem světa
v hlubokých mysli kořenech jsou jata,
již vidí smrt jak veškerenstva kata,
když širočina jeho k špalku slétá.
Před katem tím jen chabý prchá sketa;
vždyť nemine ho také rudá lata;
v nic bude jsoucnost jeho s krví vzata
a jedním rázem po všem bude veta.
Jsouť svět a život pouze kapkou vody,
již netušeně tříští chodce noha,
nechť zničí tvorstva tisíceré rody.
Jeť takovátě světů našich sloha,
že zhynou náhle všeho žití svody,
když příroda jim velí žezlem boha.