Jsi ustavičně ve své chvatné práci
vždy tvořící, vždy ničící, vždy pilná,
hned malomocná jsi, hned děsně silná,
jež prachy nechává a hory kácí.
Vše v pěsti máš, co rodí se i ztrácí,
a ve svých domyslech jsi neomylná
leč věčně svéhlavá a málo sdílná
a práce věčný ruch tě neztrmácí.
Je všemocný tvůj dech, jím všecko roste
a všecko hyne, vydechneš-li znova,
a rozpadá se zas v své prvky prosté.
Tvá vůle peruti i pouta ková,
ty řekla jsi: „Vše, všecko v dar mi noste“;
a pro sebe nic člověk neuchová.